Slovník středověké latiny

Slovník středověké latiny v českých zemích registruje a vykládá slovní zásobu středověké latiny užívané v českých zemích v období od počátků latinského písemnictví na tomto území (asi okolo r. 1000) do r. 1500, zatím v úseku A-M. Více informací o Slovníku naleznete na stránkách Oddělení středolatinské lexikografie Filosofického ústavu AV ČR a níže v oddílu Rady a tipy.

Úsek A-H je dostupný též v Database of Latin Dictionaries nakladatelství Brepols, českým uživatelům k dispozici např. přes portál Litterae ante portas.

Tato databáze je sdružená v kolekci MEMORI, jež je součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ. Ta je společným, distribuovaným národním uzlem ČR v evropských výzkumných infrastrukturách CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure) a DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities). Projekt LINDAT/CLARIAH-CZ (LM2018101 a CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001781; dříve LM2010013, LM2015071) je plně financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v programu Velké výzkumné infrastruktury.

Pro využívání databáze není třeba registrace.

Citování a autoři

Doporučený způsob citování této databáze:

Slovník středověké latiny v českých zemích: elektronická verze 2.0, Praha: Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., 2019. Dostupné z: http://lb.ics.cas.cz.

Prosíme badatele, kteří tuto databázi využijí a ocitují ve své publikované práci, aby o tom informovali autory na nyvlt@ics.cas.cz.

Tato databáze obsahuje následující díla:

Elektronickou verzi vytvořil Jan Ctibor.

Rady a tipy

Databáze

Vyhledávání probíhá primárně v heslových slovech, lze ho však upravit označením vybraných kategorií pod vyhledávací lištou („heslová slova“, „latinské definice“, „české definice“, „doklady z pramenů“, „prameny“, „ostatní“).

Na pravém a levém okraji stránky jsou k dispozici odkazy pro přepínání mezi sousedními hesly.

Při vyhledávání je možné použít zástupný znak * (hvězdička), který nahrazuje libovolný počet znaků - např. po zadání skupiny *lis databáze vyhledá všechna slova končící na -lis.

K interpunkci vyhledávač nepřihlíží - při hledání hesel, v nichž je citován Aristotelés, je nutno zadat pouze „Arist“ bez tečky. Výjimkou je vyhledávání konkrétních míst v rukopisech a starých tiscích, kde je nutno uvést tečku za zkratkou f (folio) nebo p (strana).

Je-li do vyhledávače zadán tvar středolatinského slova, který je zpracován v jiném hesle (např. aba v. abba), dojde k automatickému přesměrování na heslo, v němž je materiál zahrnut. Výjimkou jsou případy, kdy heslo dosud nebylo vytvořeno (např. asimili v. similis).

Vyhledávací políčko „ostatní“ slouží zejména k prohledávání slovních spojení - např. zadání „supremus“ vyhledá slovní spojení „arbiter supremus“, „camerarius supremus“ apod. Doporučujeme jeho zaškrtnutí i při vyhledávání v definicích a dokladech.

Slovník

Slovník je zpracován diferenčně k 8. vydání (a dalším nezměněným vydáním) latinsko‑německého slovníku Georgesova (Karl Ernst Georges ‑ Heinrich Georges, Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch, 19138). Zaznamenává tedy jevy, které nejsou v Georgesově slovníku doloženy. Tato metoda umožňuje zaznamenat všechny odchylky (fonetické, morfologické, syntaktické, stylistické, metrologické, sémantické) středolatinské slovní zásoby přejaté ze starověku od klasické normy a sledovat její proměny a vývoj v nových společenských a kulturních podmínkách, dále pak samostatně analyzovat svébytné a nově vzniklé středověké lexikum.

Vlastní jména

Slovník nezahrnuje vlastní jména, s výjimkou případů, kdy se z původního latinského apelativa stalo vlastní jméno, nebo kdy se z původního latinského vlastního jména stalo apelativum.

Typy a struktura hesel

Slovník obsahuje tři typy slovníkových článků:

1) Články zpracovávající slovní zásobu přejatou z klasické latiny, v níž ve středověku nedošlo k žádným změnám. Starověké významy jsou ilustrovány pouze doklady s překladem.

2) Články zpracovávající slovní zásobu přejatou z klasické latiny a její změny ve středověku. Dělí se na dvě části. Pod číslem 1 jsou uvedeny starověké významy, za + všechny středověké změny, a to nejprve doplňky z oblasti syntaxe, typická slovní spojení aj. Následují významy slova, které se objevily až ve středověké latině; ty jsou označovány arabskými číslicemi 2, 3, 4 atd.

3) Články zpracovávající slovní zásobu vzniklou ve středověku. Jsou označeny hvězdičkou *. Po záhlaví následuje hranatá závorka [ ] obsahující údaj o etymologii a odkazy na jiné slovníky, v nichž je toto heslo zpracováno. Jednotlivé významy slova jsou řazeny za sebou a v případě potřeby dále členěny.

Heslový tvar

Heslovým tvarem je u substantiv nom. sg., u adjektiv nom. sg. m., u sloves 1. os. sg. indikativu přítomného času. Substantivizovaná adjektiva jsou připojena k příslušným adjektivům, substantiva a adjektiva vzniklá z participií jsou přiřazena ke slovesnému heslu, adverbia jsou zařazena jako samostatná hesla.

Variantní tvary

Oddíl označený script. et form. zaznamenává ortografické a tvaroslovné varianty, oddíl metr. varianty metrické. Je‑li dochováno několik dokladů téže varianty, uvádí se pouze doklad nejstarší. V oddílu script. et form. není brán zřetel k nejběžnějším ortografickým variantám ae/oe/e a ti/ci, na něž se upozorňuje v závorce hned za heslovým slovem. Pokud je třeba uvést ortografickou variantu v dokladové části hesla, uvádí se v oddílu script. et form. s odkazem v. infra.

Doklady z pramenů

V rámci jednotlivých významových oddílů jsou doklady řazeny chronologicky a oddělují se středníkem. Nepůvodní pravopis starších edic není zachováván, tj. v dokladech ze starších edic, v nichž vydavatelé užili pravopisu obvyklého pro vydávání památek starověké latiny, se užívá pravopisu obvyklého ve středověku (např. psaní e, -cio místo ae, oe, -tio). Interpunkce a psaní velkých písmen se upravuje tak, aby odpovídala pravidlům platným v českém jazyce.

Pokud je v materiálu pro týž středověký význam větší počet dokladů, uvádí se vždy doklad nejstarší a nejmladší, z ostatních dokladů pak minimálně jeden, maximálně tři z každého století. Nevyčerpají‑li se v dokladové části hesla všechny doklady shromážděné v excerpovaném materiálu, je existence dalších dokladů naznačena tak, že za posledním citovaným dokladem (po středníku) stojí zkratka al. (= zbývá 1‑9 dokladů), saepe (= zbývá 10‑29 dokladů), nebo saepiss. (= zbývá 30 nebo více dokladů).

Zkracování heslových slov

Heslové slovo se v dokladech uvádí ve zkrácené podobě. Vždy je uvedeno počáteční písmeno a po krátké pomlčce zakončení, z něhož je patrné, v jakém tvaru bylo slovo použito; např. v hesle barba je nom. nebo abl. sg. naznačen zkráceně b‑a, gen. nebo dat. b‑e, v hesle intitulo 1. os. sg. pf. pass. i‑atus sum apod. Má‑li dokladové slovo ortografické varianty, krátí se tak, aby byla ortografická podoba slova zřejmá; výjimku tvoří běžné ortografické varianty ae/oe/e a ti/ci, k nimž se při krácení slov nepřihlíží - např. v hesle citharoedus je varianta cythareda zaznamenána zkráceně cyth-a.

Datace

Doba vzniku není uvedena u dokladů excerpovaných z literárních děl, a to ani v případě, kdy je přesně známa. Příslušnou dataci lze dohledat v Seznamu pramenů. Naopak u dokladů úřední povahy se letopočet uvádí vždy, s výjimkou případů, kdy časový rozsah památky je kratší než 20 let. Měsíc a den se uvádí pouze u nevydaných listinných dokladů, protože je to jediný způsob, kterým je možno listinu identifikovat.

Zkratky děl starověkých autorů

Názvy děl latinských starověkých autorů a biblických knih jsou zkracovány podle Indexu k ThLL (Thesaurus linguae Latinae: Index librorum, scriptorum, inscriptionum, ex quibus exempla afferuntur, editio altera, 19902).

Případné dotazy nebo podněty zasílejte na nyvlt@ics.cas.cz.